|
|
Morfologická variabilita a určování terestrických forem středoevropských druhů lakušníků \kur{(Ranunculus} sect. \kur{Batrachium)}
VLČKOVÁ, Linda
Lakušníky (Ranunculus sect. Batrachium) jsou značně komplikovanou skupinou vodních rostlin. Některé druhy jsou schopny růst v terestrickém prostředí na bahnitém substrátu, kde tvoří specifické terestrické formy. Tato práce se zabývá středoevropskými druhy lakušníků, které jsou schopny růst terestricky, konkrétně Ranunculus aquatilis, R. baudotii, R. peltatus, R. rionii, R. trichophyllus A a R. trichophyllus B (dva různé cytotypy R. trichophyllus). Cílem této práce je zjistit, zda se od sebe terestrické formy zmíněných taxonů morfologicky liší. Vzorky byly určeny do druhu pomocí metody průtokové cytometrie a poté na nich byly měřeny morfologické znaky. Následně byla data analyzována vícerozměrnými statistickými metodami, a bylo stanoveno, zda lze od sebe terestrické formy jednotlivých druhů lakušníků odlišit.
|
|
|
Adaptace rostlin ke klimatickým změnám
Koláříková, Veronika ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Sklenář, Petr (oponent)
Klimatické změny představují pro rostliny selektivní sílu, se kterou se musí vypořádat, jinak čelí riziku extinkce. Porozumění mechanismům, které rostliny používají, aby se tomuto riziku vyhnuly, je důležité pro efektivní ochranu biodiverzity. Klimatické změny mohou přesáhnout toleranci rostlin k abiotickým podmínkám. Rostliny na tyto změny mohou reagovat posunem výskytu, fenotypovou plasticitou, evoluční adaptací nebo kombinací těchto strategií. Fenotypová plasticita a evoluční adaptace se projevují změnou ve fyziologii, morfologii a/nebo fenologii rostlin. V této práci jsou shrnuty poznatky o těchto ekologických a evolučních strategiích, dále pak jsou zde uvedeny používané metody studia projevů rostlin, na které působí klimatické změny. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv městského prostředí na životní strategie u ptáků
Houšková, Karolína ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Poláková, Simona (oponent)
Urbanizace je v dnešní době nedílnou součástí vývoje kulturní krajiny. Biotopy zasažené urbanizací se podstatným způsobem a mnohdy trvale mění a probíhající změny zásadně ovlivňují organismy žijící v tomto prostředí. Městské prostředí modifikuje celou řadu abiotických podmínek (např. teplota, světelný režim, hluk) i biotických faktorů (např. potravní nabídka, prevalence parazitů, míra predačního tlaku) v porovnání s původními biotopy. Velká pozornost je v této souvislosti věnována ptačím populacím. Citlivější, specializované druhy ptáků často z urbanizované krajiny mizí, existuje ovšem množství druhů, které trvale osídlily městské prostředí a staly se druhy synantropními. Populace druhů, které se tomuto novému typu prostředí přizpůsobují, vykazují celou řadu znaků odlišných od populací žijících v původních biotopech. Cílem bakalářské práce je shrnout dosavadní doklady o změnách životních strategií u městských populací ptáků. Mezi ně patří například modifikace vlastností zpěvu, reprodukční a potravní ekologie, fyziologie či chování.
|
|
|
Fenotypová plasticita a její role v rostlinných invazích
Hlavička, Matěj ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Skálová, Hana (oponent)
Fenotypová plasticita je známa jako schopnost genotypu produkovat odlišný fenotyp v reakci na změnu podmínek prostředí. Pro svoji schopnost adaptivně reagovat na tyto změny se také stala předmětem zájmu invazních biologů. Ačkoli bylo na toto téma provedeno mnoho studií, dosud nebyla objasněna její skutečná role v rostlinných invazích. Praktické srovnávací experimenty s sebou stále nesou některá omezení, z nichž nejzávažnější jsou problémy s odhalením skutečné adaptivní hodnoty reakce a nejistý vztah mezi plasticitou a hodnotou znaku. Východiskem z této situace může být stanovování reakčních norem fitness namísto znaků a zohlednění vzájemných interakcí plastických odpovědí druhů. Naše znalosti o plasticitě a jejím vztahu k invazivnosti jsou však stále omezené. V současném stavu tedy není vhodné s plasticitou počítat při snaze o predikci invazních událostí.
|
|
|
Vztah fyziologické integrace klonálních rostlin a heterogenity prostředí
Vinšová, Jana ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Práce se zabývá výhodami, které klonálním rostlinám přináší fyziologická integrace ramet v různě heterogenních podmínkách. Nejprve shrnuje základní charakteristiky rostlin s klonálním růstem a následně rozebírá ty vlastnosti, které jim pomáhají nebo mohou pomáhat vyrovnávat se s heterogennitou prostředí - tedy sdílení živin mezi rametami, dělbu práce a pátrací chování. I přes velké množství studií, které na toto téma vznikly, stále zůstává řada otázek nezodpovězena a předkládaná práce na ně poukazuje.
|
|
|
Diferenciace populací u ochrofytních řas
Mensová, Anna ; Jurdíková, Katarína (vedoucí práce) ; Kulichová, Jana (oponent)
Shrnutí Předkládaná bakalářská práce se zabývá diferenciací populací u ochrofytních řas (fotosyntetická Stramenopiles). Přírodní populace se mohou lišit v mnoha aspektech a jejich odlišení může zasahovat do několika rovin. Ekofyziologické a morfologické rozdíly jsou často způsobeny fenotypovou plasticitou, která je flexibilní odpovědí na podmínky prostředí. Při dlouhodobé izolaci populací může dojít k omezení genového toku mezi nimi a následné genetické diferenciaci. Vznik genetické diferenciace může být způsoben adaptací na lokální podmínky prostředí a náhodnými evolučními událostmi jako je efekt zakladatele a genetický drift. Studium populací vede k odhalení faktorů, které diferenciaci ovlivňují, a zároveň napomáhá pochopení mechanismů speciace. Práce shrnuje současné poznatky o jednotlivých typech variability pro třídy ochrofytních řas, u kterých byla diferenciace na různých úrovních studována.
|
|
|
Schopnost rostlin adaptovat se při změně klimatu
Brožová, Alžběta ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dostál, Petr (oponent)
Klima představuje jednu z hlavních selektivní sil, které určují rozšíření a vlastnosti rostlinných druhů. Rostliny reagují na změny klimatických podmínek plastickými změnami fenotypu, migrací sledující jejich klimatické optimum a adaptivní evolucí. Tyto mechanismy se navzájem nevylučují a pravděpodobně se uplatňují současně. Při současné rychlé a intenzivní změně klimatu může být schopnost rychlé adaptace klíčová pro přežití mnoha druhů. Existují důkazy především o migraci a změnách ve fenologii rostlinných populací, méně už je známo o evoluci fyziologických či morfologických znaků. Tato bakalářská práce je literární rešerší na téma adaptace rostlin na změnu klimatu. V první kapitole jsou shrnuty teoretické poznatky, druhá kapitola se zabývá metodami studia tohoto fenoménu. Pozornost je věnována především resurrection postupu.
|
|
|
Vývinová plasticita plazů
Peš, Tomáš ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Prostředí, ve kterém se vyvíjejí plazí vejce, může mít výrazný vliv na fenotyp budoucích mláďat. Jedním z hlavních faktorů prostředí, který působí na vyvíjející se zárodky, je teplota. Odpověď fenotypu jedince na vliv prostředí může být rozmanitá. Může být krátkodobá, také ale může přetrvat do dospělosti, významné mohou být i pohlavně specifické reakce. Velké množství studií se zaměřilo na fenotypové změny indukované prostředím během rané ontogeneze, ale jen malá část si všímala délky trvání tohoto vlivu. V této práci jsou shrnuty studie zabývající se vlivem inkubačního prostředí na fenotyp mláďat u druhů plazů s teplotně i genotypově určeným pohlavím. Z těchto studií jsem se snažil posoudit, zda jsou tyto vlivy dlouhotrvající, zda jsou pohlavně specifické a nakolik empirické výsledky podporují Charnov & Bullovu hypotézu. Tato adaptivní hypotéza se snaží vysvětlit vznik a udržitelnost teplotně určeného pohlaví. Klíčová slova: fenotypová plasticita, prostředí, vývin, chování, morfologie, určení pohlaví, fenotyp
|
|
|
Prostorové uspořádání kořenového systému vzhledem k heterogenitám půdy
Hrouda, Adam ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Kuťáková, Eliška (oponent)
V bezzásahových ekosystémech jsou voda a minerální živiny nerovnoměrně rozmístěny v půdě. Na tuto heterogenitu mohou rostliny reagovat pomocí aktivní fenotypové plasticity kořenových systémů, a to jak morfologické, tak fyziologické. Jednotlivé druhy se mezi sebou liší v reakcích na nerovnoměrné uspořádání živin, a to v kompetici i bez přítomnosti kompetitorů. Pozorované odlišnosti vedly ke vzniku teorií popisujících mechanismy koexistence druhů v rámci společenstva. Díky řadě provedených pokusů máme jasnější představu o způsobech, kterými kořeny reagují na půdní heterogenitu, ovšem dodnes zůstává otázkou, jakou mírou se kořenová plasticita rostlin podílí na tvorbě a fungování společenstva. Řešením by mohlo být podrobnější zmapování půdní heterogenity a na něj navazující experimenty v realističtějších podmínkách.
|
|
|
Role of phenotypic plasticity, genetic and epigenetic differentiation in ecophysiological traits of Festuca rubra L. in response to climate change
Koláříková, Veronika ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Schnablová, Renata (oponent)
Pochopení schopnosti druhů reagovat na změnu klimatu je nezbytné pro předpověď jejich budoucího rozšíření. Pokud migrace není dostačující, je nutná reakce prostřednictvím fenotypové plasticity a/nebo genetické/epigenetické adaptace. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jaké mechanismy využívá v reakci na změnu klimatu dominantní druh Festuca rubra. Bylo zde využito recipročního přesazovacího pokusu s klimaboxy simulujícími různé klimatické podmínky na původních lokalitách v západním Norsku, které disponují faktoriálně zkříženými gradienty teplot a srážek, tedy zde bylo možné studovat vliv teploty a vlhkosti samostatně, ale i kombinovaně. V první části experimentu byla oddělena plastická odpověď od genetické diferenciace tak, že rostliny s různými genotypy z původních lokalit byly přesazeny do klimaboxů nastavených na kombinace teplot a srážek z původních čtyř extrémních lokalit (nejvlhčí a nejsušší kombinované s nejteplejší a nejchladnějšími). Po pěti měsících byly měřeny ekofyziologické znaky, které jsou klíčové pro adaptivitu a fitness a jsou tak zásadní pro fungování rostlin. Mezi měřené znaky patří čistá fotosyntetická rychlost (PN), fluorescence chlorofylu (parametr φP0), osmotický potenciál, denzita průduchů, velikost průduchů a specifická listová plocha (SLA). V druhé části experimentu...
|
host ::
RSS.